|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Kulturní všežroutství mezi studenty Univerzity karlovy
Kopecká, Hana ; Špaček, Ondřej (vedoucí práce) ; Patáková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá strukturou kulturní spotřeby studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia Univerzity Karlovy s důrazem na posouzení hypotézy kulturního všežroutství mezi studenty. Podle hypotézy kulturního všežroutství již neplatí homologie kultury a společenské třídy, kterou popisuje Pierre Bourdieu. Homologii kultury a společenské třídy nahrazuje kulturní eklekticismus vyšší třídy, která rozšiřuje svoji spotřebu na položky nízké čili populární kultury. Autorka v první části zasazuje práci do kontextu sociologické teorie a možných interpretací kulturního všežroutství a poté poskytuje přehled o dosavadních výzkumech tohoto fenoménu. Autorka si klade za cíl prověřit, zda mají kulturní všežrouti z populace studentů 1. a 2. ročníků Univerzity Karlovy charakteristiky, které jsou obvykle spojovány s kulturními všežrouty, jako je příslušnost k vyšší společenské třídě a politická tolerance a kosmopolitní orientace. Kvantitativní analýza sekundárních dat o kulturní spotřebě populace nabízely možnost zkoumat společenskou třídu skrze nejvyšší dosažené vzdělání rodičů a skrze baterii otázek zaměřených na ekonomickou situaci. Tolerance a kosmopolitismus byl zkoumán skrze vybrané otázky z baterie zaměřené na politické názory, vstřícnost ke skupinám, cestování a jídlo. Souvislost kulturního všežroutství se společenskou...
|
|
|
Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace.
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Stehlík, Michal (oponent)
Disertační práce "Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace" popisuje a analyzuje na základě širokého teoretického a metodologického rámce systém kontroly a řízení hudební tvorby v Československu, prostřednictvím kterého komunistický režim v období začínající normalizace internalizoval ideologickou linii kulturní politiky i v oblasti rockové hudby. Způsob systematizace hudební tvorby na institucionální úrovni a propagandistická úloha médií v této souvislosti představovaly výchozí mocenské nástroje režimu v indoktrinaci socialistických hodnot. Na příkladu zobrazení soudních procesů s hudebním undergroundem v roce 1976 v tisku tato práce ukazuje, jakým způsobem se vlivem kontrolních a řídících mechanismů projevoval daný ideologický rámec v mediálním zobrazení rockové hudby, která se ve sledovaném období stala uměleckým vyjádřením estetického i etického rozchodu undergroundu s establishmentem.
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Teorie společné přirozenosti a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského De ente et essentia
BUZKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá teorií "společné přirozenosti" a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského "De ente et essentia" v kontextu Aristotelského myšlenkového základu na pozadí problematiky obecnin. V první kapitole je vysvětlena problematika pojmu podstaty a jsoucna. Poté je představena Avicennova teorie esence. Avicenna uvaţuje esenci dvěma způsoby: "absolutně" a "co do bytí". Druhá kapitola se zaměřuje na Tomášovu teorii společné přirozenosti. Ta je koncipována ve zřetelném rámci Avicennovi teorie esence. Jedná se o obecnou esenci, která můţe být predikována o individuích a má bytí v duši.
|
host ::
RSS.